Projekt 2018–19. Realizace 2020.
Umění, užitné i volné, potřebuje prostor. Záměr postavit umělecko-kovářskou dílnu vzešel od mého dobrého přítele a občasného partner in crime (tedy v architektonicko-sochařských soutěžích), sochaře Matúše Jančury. Zadáním bylo vytvoření prostoru pro kovářské, sochařské a řemeslné práce. S největším důrazem na prostornost, přirozené osvětlení a možnost rozšířit halu do budoucna.
Vzorem pro tento návrh se staly drobné dílny britské industriální éry s jejich tzv. fireproof wall. V tomto případě se jedná o zeď, která nese všechnu základní technologii pro vytápění, výheň apod.; přičemž zbytek haly tvoří lehká ocelová konstrukce se sendvičovým opláštěním. Posledním, ale možná nejdůležitějším prvkem této stavby se stalo pásové okno po celé šířce haly, díky němuž vzniká přirozené osvětlení pro sochařskou práci.
V průběhu výstavby a nejbližších letech po dokončení se parcela také stala útočištěm pro průmyslovou technickou památku portálového jeřábu z roku 1914, který se Matúšovi podařilo zachránit a přinést mu nový život.